Způsoby nabíjení kamenů
Kameny dobíjíme vždy, když máme pocit, že potřebují dodat energii. Měli bychom na ně myslet aspoň jednou měsíčně. Kameny lze nabíjet více způsoby, ovšem používá se nejčastěji sluneční či měsíční svit. Mimo to lze nabíjet kameny i ve studánce, potoku či řece, malé kameny lze přikládat ke kamenům velkým, kameny můžeme zakopat do země a druhý den opět vykopat nebo je odnést na některé silné energetické místo a chvíli je tam nechat.
Měsíční svit je takřka universální způsob dobíjení kamenů, přičemž bychom si jen měli dát pozor, zda zrovna není Měsíc v novu. Jistě, nejúčinnější bude dobíjení při úplňku, není to však podmínkou. Kameny necháme na parapetu, či pokud máme možnost, tak je umístíme na zahradu a necháme na ně přes noc působit měsíční svit. Samozřejmě jsou kameny, které preferují více měsíční svit a některé zase svit sluneční, pro usnadnění doporučuji kameny nabíjet pospolu jedním ze způsobů, oni se budou dobíjet navzájem.
Dobíjení kamenů ve slunečním svitu je rychlejší, obvykle stačí hodina, ale je potřeba mít na mysli, že některé kameny by v přímém slunečním světle být neměly, protože mohou blednout či měnit barvu. Jedná se především o ametyst a růženín. Zvýšenou pozornost bychom měli věnovat kamenům citlivým na vyšší teploty, především fluorit, tanzanit a akvamarín, těmto kamenům slunce zpravidla nevadí, ovšem dlouhý pobyt na slunci v horkém letním dnu by jim nemusel prospět. Rovněž je třeba dávat si pozor na uměle dobarvované kameny, které mají tendenci na slunečním svitu ztrácet barvu. Nejčastěji se dobarvují acháty, ale můžeme se setkat i například s dobarvovanými náramky, běžný je achát, růženín, jadeit, korál, mušle a další. Pozor bychom si měli dát i v případě páleného ametystu (zahřátý ametyst, který změnil barvu z fialové na žlutou), který se často vydává za citrín, je totiž podstatě levější a méně vzácný, na druhou stranu se dá na ostrém slunci provést test pravosti citrínu.