Amonit v Septárii - menhir

Naleziště: Madagaskar
Váha: 2530g
Rozměry (cca): 150 x 135 x 90 mm

Amonit je zkamenělá schránka již vyhynulých hlavonožců, kteří obývali oceány v době před 400 miliony let až před 66 miliony let.

Vznik amonitu předcházelo uchování schránky v sedimentu (bahno či písek) na mořském dně. V průběhu času proběhly v obalu amonitu různé chemické procesy. Skořápka původně složená z uhličitanu vápenatého se postupně přeměnila na kalcit.

Proces silicifikace nahradil uhličitan vápenatý oxidem křemičitým, což má za následek našedlé zbarvené fosílie. Zlatavé či hnědé zbarvení je zase způsobeno procesem pyritizace, když sulfidy železa v nasyceném sedimentu reagovaly se železem za vzniku pyritu. Pokud se ulita porušila, pak je umožněno, aby minerály zaplnily prázdné komory. V případě, že se rozpustila, pak minerály z okolního sedimentu mohly vyplnit dutinu a vytvořit odlitek. V případě zachování vrchní vrstvy schránky může amonit mít perleťové odlesky, takovýmto amonitům se říká opalizující a jsou ceněné více než bez opalizace. 

Název septárie pochází z latinského slova septum, což znamená přepážka.

Tvoří se ve vrstvách sedimentárních hornin. Vznikly, když byl sediment pohřben a než zbytek sedimentu ztvrdl na skálu. Proces zahrnoval vytvoření hlinitého gelu, cementování zevnějšku, smršťování a praskání v důsledku dehydratace koloidní hmoty v interiéru, výplň žil (nejčastěji kalcitem), srážení minerálů a cementaci kolem jádra, které bylo často organického původu, například list, zub, fragment skořápky nebo fosílie. Žíly někdy reliéfně zvětrávají a vytvářejí přepážkový vzor. Výsledkem je, že septárie vykazují hranaté či paprskovité dutiny nebo trhliny, které oddělují polygonální bloky tvrzeného materiálu. Základem kamene je žlutý kalcit či hnědý siderit, výjimečně i šedý či bílý baryt. Tyto kameny oddělují polygonální bloky tvořené nejčastěji zkamenělým jílem, vápencem a železem, někdy i hnědým aragonitem.