Opál Zelený - koule

Naleziště: Madagaskar
Váha: 240g
Průměr (cca): 55 mm

Opál se skládá z malých uspořádaných kuliček oxidu křemičitého. Tvorba opálu začíná, když voda nesoucí rozpuštěný oxid křemičitý proniká do hostitelských hornin nebo sedimentů. Oxid křemičitý pochází rozpouštěného okolního křemene. Jak se voda odpařuje, zanechává za sebou usazeniny oxidu křemičitého v trhlinách či dutinách. V průběhu milionů let má tento proces za následek postupný růst a zrání opálů. Někdy mohou opály vykazovat "hru barev" známou jako opalizace či opalescence. K tomuto jevu dochází v důsledku interakce světla s kuličkami oxidu křemičitého v opálu. Zároveň musí být splněna podmínka toho, aby opál obsahoval těsně uspořádané kuličky amorfního oxidu křemičitého, které vytvoří difrakční mřížku, nebo ve vzácnějším případě, aby obsahoval slabě krystalický tridymit a amorfní oxid křemičitý či slabě krystalický cristobalit. I přes to, že jsou lidé zpravidla známé pouze opály s opalescencí, které jsou nejčastěji bílé, modré, oranžové či černé s odlesky v barvách duhy, tak existují i opály bez opalizace, které jsou bílé, žluté, červené, růžové, oranžové, zelené, hnědé, černé a modré.

Původ názvu opál je nejistý. Plinius starší uvádí, že může to být ze sanskrtu - upala, což znamená kámen či drahokam, nebo z opalu, starověkého latinského názvu pro drahokam. Žasl nad opály a popsal je jako kameny obsahující barvy rubínu, smaragdu, topazu, safíru a ametystu. Ve starém Římě symbolizovaly opály lásku a naději. Arabské legendy říkají, že opály padají z nebes během bouřky a nesou nebeskou magii. Do 19. století byli v Evropě velmi vzácné, jediným známým zdrojem byla Červenica na Slovensku. Poté byla objevena ložiska v Austrálii a Etiopii a trh se rozšířil i o další barevné kombinace kamene. 

K nejstarším známým opálům patří nálezy antropologa Louise Leakeye, který odkryl opálové artefakty pocházející z doby kolem roku 4000 před naším letopočtem v keňské jeskyni. Tyto opály pravděpodobně pocházely z Etiopie.